Historie obce

Za nejstarší ověřenou písemnou zprávu o Huštěnovicích považujeme listinu olomouckého biskupa Roberta ze srpna roku 1220, kterou byly velehradskému klášteru dány desátky z jeho vesnic.

Jiná listina pro velehradský klášter, se zmínkou o Huštěnovicích, má sice datum už 1202, avšak jedná se o falzum, které vzniklo až ve třetí čtvrtině 13. století. Uznat rok 1202 jako první zmínku o Huštěnovicích je proto problematické, ikdyž obsah falza byl pravděpodobně psán podle ztracené listiny Krále Přemysla Otakara I. z let 1207-1213.

Huštěnovice patřily od roku 1220 k velehradskému klášteru, což dokládá, že Huštěnovice jsou starobylou vsí. Původní ves stávala v trati Huštěnůvky, na vyvýšenině hrazené vodou a bažinami. V letech 1261-1320 byla založena nová osada na sušším místě, s podlouhlou návsí, tvořenou dvěma řadami selských usedlostí, opatřenou na výjezdových cestách branami - závorami. Připomíná to polní trať Předbraní. Uprostřed návsi byl trávník k pastvě a shromažďování dobytka.

Názvy obce: Wesconewiz r. 1220, Wschenowicz r. 1228, Vsnawidz 1265, Nova Curia 1375, Uszenowicz 1381, Husczenowicz r. 1405, ves Hustienowicze 1508, Hausstenowitz, Hustěnovice 1872, Uštěnovice r. 1881. Název je odvozen  od Úštěn, tj. ves lidí Úščenových.