Historie kulturního domu

  Rohová budova kulturního domu č.p. 61 stojí u hlavní  křižovatky, směr Babice.  Z dostupných nám materiálů nelze zjistit kdy  byla budova postavena a kdo ji postavil. V Kronice slovácké vesnice Huštěnovic, autora Dr. J. Hubáčka, v roce 1857 v seznamu obyvatel na č. p. 61 je uveden František Křesan. Z toho můžeme odvodit konec 19. století. Podle fotografií tu byl zájezdní hostinec /Vidrman, Motyčka, Bernard/ a sídlil zde Čtenářský spolek.

Až v roce 1930 se dočteme něco ve farní kronice, kde se uvádí: „Hlavním činem katolíků bylo v roce 1930 založení Spolku lidového domu a Orlovny, který koupil na nejvýhodnějším místě v obci jednopatrový hostinec se sálem a prostornou zahradou za 190.000 Kč. Hostinec bude postupně adaptován pro účely katolických místních spolků jako Lidový dům a Orlovna. Hlavní zásluha koupi patří zdejšímu rolníku panu Janu Korvasovi. Hostinec pronajat na 12 a půl roku Akciovému pivovaru v Litovli za 100.000 Kč předem vyplacených.“

  Něco málo zapsal kronikář v Pamětní knize obce na str. 44: „V budově bylo umístěno zásluhou P. Jakuba Hudečka muzeum archeologických nálezů, které bylo otevřeno 5. září 1934. V muzeu byly ve třech skříních nálezy neolitické, z doby lužicko slezské a hradištní. Ve čtvrté  byly uloženy papírové a kovové peníze téměř ze všech evropských států. Dále zbraně, krojové součásti, vzorky místního vyšívání, kraslice, vzory staršího hrnčířského umění a starobylé nářadí a také fotografie členů tehdejšího zastupitelstva obce.“  Muzeum zde bylo s velkým množstvím archeologických nálezů do roku 1939 a pak bylo přestěhováno částečně do Uherského Hradiště a na Velehrad.

Další zmínku o Lidovém domě čteme na str. 123: „Na konci roku 1947 začal se rozšiřovat Lidový dům, práce hodně, obtížná, mnozí pracovali zdarma, do prosincových mrazů byl sál pod střechou.“

Pamětní kniha obce dále uvádí v roce 1948 na str. 128: „Dopřestaven, rozšířen a opraven zdejší Lidový dům, jenž má jako kulturní dům sloužit po zániku Orla v únorových dnech celé veřejnosti. Oprava stála celkem 700.000 Kč, z toho hypotékární zápůjčka 300.000 korun, ostatek jsou půjčky osobní. “ Podle pamětníků v budově byla také prodejna masa.

V roce 1949 byl hostinec zrušen  a dům byl určen ke kulturnímu a vzdělávacímu účelu pro všechny spolky v Huštěnovicích. Od tohoto roku jej má ve správě Místní národní výbor jako kulturní dům. Ale stále se chodilo „do liďáku“.  

Pódium bylo v šedesátých letech  na protější straně než dnes, s oponou  a pod ním, asi tři schůdky níže, byl prostor pro občerstvení – tak zvané peklo. Nad pódiem byly namalované tančící slovácké postavy s nápisem: Umění a kultura je zdraví a síla národa. Za pódiem  postavili myslivci klubovnu, kterou si později upravila Osvětová beseda ke své činnosti. Přísálí kulturního domu se používalo na schůzování. V přední části  přízemí byly kanceláře MNV, lidová knihovna a sklad civilní obrany. Nad kancelářemi bylo koncem 60. let vybudováno dětské zdravotní středisko, které je zde dodnes.

Hlavní vchod do budovy byl ze strany od návsi, topilo se ve velkých kamnech, jen pro zdravotní středisko bylo vybudováno ústřední topení. Na plynofikaci došlo až v roce 1996.

 K budově patřila větší zahrada, kde se konaly kulturní a sportovní akce. V zadní části dvora bývalo nějakou dobu kadeřnictví a klubovna mládeže, v roce 1954 také přírodní kino, ale promítalo se také ve velkém  sále.  Zadní část zahrady byla prodaná a nyní je tam restaurace, na zbylé části je parkoviště a zelená plocha.

V roce 1989 bylo započato s přístavbou v prvním patře, ale stavba byla v dalších několika letech pozastavena. Došlo jen k zastřešení, byly dodělány stavební úpravy přísálí a velkého sálu v přízemí. Zrušením stabilního jeviště a přístavbou vestibulu vznikl vchod ze zadní  strany. Kanceláře obecního úřadu byly přestěhovány mimo objekt a tyto byly zrekonstruovány na lékárnu. To se psal rok 1993 a rekonstrukce stála 479.500 Kč. Druhé podlaží bylo na delší dobu zakonzervované. Byla to jen hrubá stavba bez omítek a příček, která sloužila jako skladiště.

Tehdejší projekt byl zpracován pro kanceláře obecního úřadu, ale vývojem času byl záměr  přehodnocen a byl v prvním poschodí vybudovaný menší sál s kuchyňkou pro konání společenských a rodinných akcí komorního charakteru. K slavnostnímu otevření došlo 28. září 2001 a hodnota díla byla 1.396.897 Kč.

Velký sál byl hojně využíván ke kulturním, tak také ke sportovním účelům a to se podepsalo na technickém stavu. Rovněž požadavky doby zvýšily nároky na kulturní prostředí a starosta musel  přistoupit   ke generální opravě velkého sálu a přísálí.  Byla vyměněna okna za plastová s vysokým indexem zvukové a tepelné izolace, odvětrání a izolace podloží podlahy a montáž nové. Z důvodu špatné konstrukce stropu a jeho statiky byla provedena kompletní rekonstrukce včetně vyztužení, pod stropem je uložena vzduchotechnika. Nové členění stropu ve třech výškových úrovních a obložení stěn vyřešilo akustiku sálu. Celková hodnota díla byla 2.201.883 Kč, z toho dotace z Krajského úřadu byla 520.000 Kč. Generální opravu provedla firma Stavebniny Kodrla s.r.o. Huštěnovice a ke slavnostnímu otevření došlo 22. července 2006.

V roce 2008 byla provedena  v prvním poschodí oprava parket, vyměněna dřevěná okna za plastová a opravena střecha budovy. V přísálí kulturního domu byla rovněž vyměněna okna a nové vstupní dveře na dvůr, které tam dříve nebyly. 

V roce 2011 se pokračovalo v opravách a úpravách kulturního domu. Nejdříve byly vyměněny  dvoje hlavní vchodové dveře za plastové v částce 94.000 Kč a provedl se nátěr  rovné plechové střechy nad vchodem v částce 24.000 Kč.  Ve dvoře kulturního domu za přísálím,  byla vybudovaná zpevněná plocha – vydláždění zámkovou dlažbou.

 V roce 2012 v  části budovy, kde byla v té době lékárna, byla vyměněna plastová okna v hodnotě 50.000 Kč a 30.000 Kč stála výměna plynového kotle. Sociální zařízení kulturního domu  nevyhovovalo již současným hygienickým požadavkům a byla provedena kompletní oprava. Projekt zpracoval starosta Aleš Richtr, dílo provedla firma Stavebniny Kodrla, s.r.o. Huštěnovice v hodnotě 700.000 Kč.

Kulturní dům je  využíván nejen místními občany při soukromých oslavách nebo akcích obce a společenských organizací. Ve školním roce žáci využívají velký sál v hodinách tělesné výchovy, probíhají tréninky TJ Sokol, cvičí zde místní ženy.  V  roce 2013, byl proveden zdravotní ořez lip za kulturním domem a vykáceny přerostlé borovice před kulturním domem, kde byla položena nová zámková dlažba.

Ke konci roku 2014 provoz lékárny byl ukončen, čtyři roky byla zde pražírna a prodej kávy. V současné době jsou prostory upraveny jako sociální zázemí pro žáky základní školy při hodinách tělesné výchovy.